Městské koupaliště

Koupaliště je umístěno v okrajové části města Bělá pod Bezdězem. K dispozici je venkovní betonová nádrž, napouštěná od roku 2016 z přepadů Hlučovských pramenů (zdroje pitné vody pro vodovod Bělá pod Bezdězem). Areál má příjemný přírodní charakter s dostatkem zelených ploch i stromů a písčitou pláž, od roku 2015 k dispozici dětské brouzdaliště ( umělý bazén s recirkulační úpravou a kontinuální dezinfekcí vody ).

Doplňkové služby – občerstvení, převlékárny, hygienické zařízení, venkovní sprchy.

Ceník vstupného:

Denní vstupenka

– dospělé osoby 80,— Kč
– děti do 15 let, studenti a důchodci 40,— Kč
– invalidní osoby a děti do 6 let zdarma
– rodinné vstupné (2 dospělí a 3 děti) 200,— Kč
– vstup po 17:00 hodin – cena 50 % vstupného

Sezonní vstupenka (permanentka)

– dospělé osoby 640,— Kč
– děti do 15 let, studenti a důchodci 320,— Kč

Skupinová sleva se neposkytuje (pro skupiny, letní tábory apod.).

Ceník služeb:

– pronájem kabiny/den 50,— Kč
– pronájem kabiny/sezonní 500,— Kč
– vratná záloha při denním pronájmu kabiny 50,— Kč
– půjčovné stolní tenis – hodina 30,— Kč
– zapůjčení pálek na stolní tenis – záloha 200,— Kč
– půjčovné odbíjená (síť a míč) – hodina 100,— Kč

Zálohy jsou splatné pouze v hotovosti.

Majitel převlékárny je povinen zakoupit na sezonu 2 permanentky, dle platného ceníku (plnou či zlevněnou).

Nájemce kabiny je povinen mít při stupu do areálu platné vstupné.

Sleva na vstupném pro děti, studující, invalidní osoby a důchodce se poskytne na základě předloženého dokladu.

Bělá, město rekreace pro všechny generace.

si dovolíme uvést text JUC. J. Součka, městského tajemníka, pro propagační leták z roku 1935, z doby kdy rekreace a rekreanti se pro Bělou, v době krize a výstavbou vodovodu notně zadluženou, staly životní nutností. V době kdy představitelé města, živnostníci i dělníci, příznivci z řad rodáků a letních hostí vyvíjeli veliké úsilí, aby se v Bělé turistický ruch utěšeně rozvíjel.

Letovisko, klimatické sídlo Bělá pod Bezdězem.

Po rušném pracovním tempu, unavení velkoměstským ruchem, v rekonvalescenci či v touze nalézti místo, které by přineslo osvěžení Vašim nervům, rekreaci Vašemu tělu, příjemnou zábavu či samotu, společnost nebo nádhernou scenérii přírodních krás- zajeďte do Bělé pod Bezdězem.

Máte zde shrnuto pohodlí města s neporušenou poesií venkova. Uvítá Vás čistý vzduch osvěžený ozonem největšího souvislého komplexu lesů v Čechách. Dle lékařských statistik jest město Bělá pod Bezdězem s okolím jedno z nejzdravějších míst v republice. Přirozené podmínky zdravotní jsou doplněny speciální léčbou místních lékařů.

Pro ty, kdož hledají radosti léta jsou zde hřiště sokolské i sportovního klubu, lan- tenis ve stinném parku, table- tenis, házená, kopaná, společenské zábavy, koncerty, divadla, zvukový biograf atd.

Mile a jistě trvalým dojmem zapůsobí na každého návštěvníka městské koupaliště s rozsáhlými plážemi pískovými i trávníkovými, sprchami a pestrou směsicí soukromých kabinek. Nejde o betonový bazén, nýbrž přirozenou vodní nádrž o ploše 7 000 m2 se stálým průtokem křišťálově čisté, pramenité, alkalicko – železité vody. Dno koupaliště jest vysypáno jemným bílým pískem, takže koupání v bělském koupališti jest příjemným prožitkem. Na koupališti jest umístěna restaurace na terasách, mlékárna, cukrárna a stanoviště aut ve stínu. Správa koupaliště pronajímá velmi levně pozemky k postavení soukromých kabinek a tak zde vidíme vedle staročeských chaloupek, perníkové chaty, hřiba i moderní zajímavé tvary kabin, velmi ladně nabarvených. Nad koupalištěm je místo pro wekendové domy.

Rozsáhlé náměstí jest parkově upraveno a překvapí uspořádáním, nádherou volně splývajících smutečních vrb, alejemi: akátovými, kaštanovými a březovými, jakož i staletou lípou. Ve středu čtvercového trávníku stojí socha „Na stráž“ dílo prof. Mařatky. Množství laviček zve k posezení každého, kdo nemiluje delší procházky. Pro děti jsou zde pěkně skrytá písková hřiště a trávníky.

Okolí s hlubokými lesy hned u města počínajícími, dává mnoho příležitostí k procházkám a větším výletům polo a celodenním, jako zřícenina Bezděze, Lysá hora, Valdštýn, Radechov s myslivnou uprostřed lesů, Vrátenská hora, Klokočka, Doksy s Máchovým jezerem. Všechny cesty jsou dobře značkovány.

Městský úřad vede v evidenci většinu bytů najímaných v soukromých domech i vilách. Byty jsou vesměs čisté a levné, některé zařízeny pro domácí vaření. Každým nárokům vyhovující byty lze obdržeti v hotelích: Merkur, Hlavsa, Panský dům, U koníčka, U lva aj. Pense v hotelích jest levná, strava v hotelích a řadě hostinců i u soukromníků jest levná a vydatná.

V místě je několik osobních a nákladních autodopravců, rozsáhlé garáže i autosprávkárna.

Město jest vzdáleno asi 30 minut od místního nádraží, s nímž má pravidelné spojení státními autobusy desetkrát denně oběma směry, dále spojení státními autobusy do Mladé Boleslavi dvakrát denně a kromě toho soukromou linku z Bělé pod Bezdězem do Mšena u Mělníka. Hlavní sezona trvá od května do konce září. Informace o letním pobytu podá bezplatně městský úřad neb odbor Klubu československých turistů v Bělé pod Bezdězem.

Řád pro plovárnu bělskou.

1. Pobyt na plovárně jest jen tomu dovolen, kdo řádným lístkem ku koupání opatřen jest. Lístky možno sobě dle udaného zaopatřiti u pokladníka pana Jana Richtra na náměstí. Lístky jednotlivé a pro dvanáct koupelí dostati lze též u dozorce plovárny na plovárně.

2. Každý navštěvovatel se žádá, by kvůli kontrole lístek při sobě choval. Při jednotlivých koupelích musí každý navštěvovatel bez vybídnutí lístek dozorci odevzdati a vrácený nátržek uschovati, by se  vším oprávněním pobytu na plovárně vykázati mohl. Při odchodu se nátržek dozorci odevzdá.

3. Každý navštěvovatel plovárny musí se opatřiti slušným oblekem pro koupání. Plavky a otěradla možno vydlužiti sobě za určenou cenu u dozorce plovárny, který na požádání též cenné věci a prádlo k uschování převezme. Za uschování prádla platí se za saisonu 40 krejcarů.

4. Plovárna otevřena jest od 6 do 12 hod. dopoledne a od 1 do 7 ½ odpoledne, ve středu a v sobotu až do 9 hodin večer. V pádu, že by ve večerních hodinách jmění plovárny šetřeno nebylo neb pořádek při vší ochotě a ráznosti udržován býti nemohl, mohou se večerní hodiny zrušit.

5. V úterý a v pátek od 5 do 10 hod. ráno a každý všední den od 2 do 4 hodin odpoledne jsou určeny hodiny pro dámy a zůstane plovárna o hodinách pro pány zavřena.

6. Kdo plovati neumí, smí se jen ve společném dvacetimetrovém velkém bazainu zdržovati.

7. Jiné potopovati a pod plovárnu lézti se pod zápovědí návštěvy plovárny zapovídá a 50 kr. až dvě zlatkami pokutuje.

8. Při skákání do vody, hleděti jest k tomu, by druhý k úrazu nepřišel.

9. Věci vypůjčené musí se vždy v pořádku a na patřičné místo odevzdati.

10. Na lavice vstupovati, plavky na podlahu ždímati, mimo vody neb schůdků se mydliti, po podlaze popel, pecky, neb jiné odpadky rozhazovati se zapovídá a všechno se p.t. navštěvovatelé prosí, by čistoty na podlahách a po stěnách dbali. Nemocným a nečistým osobám se vůbec lístky nevydávají.

11. Psy na plovárnu sebou bráti, neb jich v rybníku ku plování určenému koupati, jest pod pokutou 2 zl. zakázáno.

12. Plovárna a okolní sady odporučují se ochraně p.t. navštěvovatelů a celého p.t. obecenstva. Za způsobenou škodu ručí pachatel.

13. Navštěvovatelé plovárny jsou povinni řádu pro plovárnu se podrobiti a nařízení dozorce plovárny uposlechnouti.

14. Kdo by po dvojitém napomenutí řádu podrobiti se zdráhal, může od návštěvy vyloučen býti.

Oprávněné stížnosti a přání mohou se zanésti do knihy u pana pokladníka Jana Richtra k účelu tomu vyložené. Tyto vyřizuje správa plovárny a v důležitějších případech městská rada. V Bělé dne 22.ho května 1890 Fr. Zuman městský starosta

Plovárny na rybníku Slonovi.

Koupání k rekreaci neodmyslitelně patří, stejně tak jako procházky pěknou přírodou a dobré jídlo, pití a ubytování.

Jak vydáni z prvního nám známého řádu plovárny z roku 1890 koupali se v Bělé ve „Slonovi“ „rekreanti“ již na konci 19. století. Tou dobou měl rybním Slon od obce v nájmu Rudolf Zuman, obchodník z čp. 196 v  Bělé. Nájem se vztahoval hlavně k chovu ryb a vyžínání rákosu, led i nadále těžila a prodávala obec. V textu smlouvy se doslova píše:“ a že jest povinen podle nařízení městského úřadu, zejména též co se týče plovárny se zachovati“. Z tohoto zápisu ovšem nevíme, jestli plovárnu také provozoval a byl jejím nájemcem. Z účtu pronájmu plovárny z roku 1898 se také jméno nájemce nedovíme, až roku 1912 nám podepisuje převzetí lístků pro plovárnu plavčík Josef Dieftrunk (pokud nezřetelný podpis čteme správně). Tak prvním prokazatelným nájemcem plovárny je pro nás pan Václav Hegr, nájemce plovárny na sezonu v roce 1923.

V roce 1912 se obec rozhodla vystavět novou plovárnu na druhém břehu rybníku Slon. O spoluprácí při doplnění projektové dokumentace požádal pan starosta Jan Jeřábek tehdy c.k. finančního komisaře ve Slaném Františka Zumana. Rozpočet i plány předložil zednický mistr Václav Trégl, který vyhrál ve výběrovém řízení s celkovým nákladem na stavbu 3 766.31 K., pro práce tesařské byl vybrán tesařský mistr Jan Němec. Tesařské práce dozoroval Čeněk Sigmund.

Václav Hegr byl nájemcem plovárny v letech 1923-1927, kdy žádá městskou radu o prominutí nájmu z důvodu znečištění rybníka bahnem a řasami v důsledku stavby vodovodu a jímací štoly pod kopcem Šibeňákem.

Na nedostatečnou kvalitu poskytovaných služeb, hlavně absenci sociálního zařízení a tekoucí vody na plovárně si stěžují v dopise z roku 1925 i návštěvníci plovárny. Z podepsaných jmenujme třeba pana učitele Sellnera.

Také představitelům města nebyl osud plovárny a rybníka lhostejný a tak se druhá polovina dvacátých let dvacátého století nesla v duchu přemítání, jestli upravit ke koupání rybník „Slon“ nebo stavět nové koupaliště v prostoru podmáčené louky v místě bývalého rybníka Nadymače. Vnést trochu světla do tohoto problému měla studie Ing. Dvořáka na úpravu rybníka Slona ke koupání. Jmenovaný také snesl argumenty proti stavbě nového koupaliště v místě bývalého rybníka Nadymače.

A tak zatím co se diskutovalo, fungovala plovárna stará. Nájemce byl pro rok 1929- 1931 J. Louda, na léta 1932-34, na tři období Josef Hofman.

Řád pro plavecký stadion v Bělé pod Bezdězem.

1. Vstup dovolen jest jen hlavním vchodem a pouze těm, kdož zaplatili u pokladny vstupné nebo předplatné a vykázali se vstupenkou nebo předplatním lístkem.

2. Osobám stiženým chorobami ošklivost vzbuzujícím osutinami kožními nebo hmyzem, není dovolen pobyt na území koupaliště.

3. Psy bráti s sebou není dovoleno.

4. Návštěvníci koupaliště, slunečních a písčitých pláží musejí býti opatřeni plavkami nebo jiným vhodným šatem.

5. Po pláži zakazuje se nekoupajícím choditi v botách.

6. Zakazuje se jakékoliv znečišťování koupaliště, kabin, záchodů, jakož i kouření v kabinách.

7. Netrpí se rozhazování písku, hřmot, pokřik, jízda na motocyklech a na kolech, lezení na zábradlí a ploty, pohazování odpadků a papírů, skákání přes zábradlí, plivání, mytí mýdlem a všechny podobné nepřístojnosti. Ku hrám možno použít vykázaná místa.

8. Každý návštěvník musí dbát toho, aby nerušil a neobtěžoval ostatních návštěvníků.

9. Oddělení pro plavce mohou používati jen dobří plavci. Na vyzvání dozorčího orgánu musí každý opustiti toto oddělení.

10. Zařízení a majetek koupaliště šetřte. Kdo by ho poškodil, musí způsobenou škodu nahraditi.

11. Kdo používá plovoucích těles, prkna na skok, činí tak na svůj vrub a nebezpečí.

12. Řád váže každého návštěvníka. Dozorčí orgány bdí nad zachováním řádu. Pokynů dozorčích orgánů nutno bez výjimky uposlechnouti.

13. Kdo by proti řádu nebo pokynům dozorčích orgánů jednal, bude napomenut, nebo z koupaliště bez nároku na vrácení vstupného nebo předplatného vyloučen.

14. Za oděv, prádlo, obuv a cenné papíry, které návštěvníci kdekoliv v kabinách nebo na území koupaliště odloží, se neručí. Ručení přejímá se jen za šatstvo, prádlo a obuv a jen tehdy bylo-li uloženo v šatně koupaliště za zvláštní polatek. Za peníze, cenné papíry, skvosty a podobně se vůbec neručí. Svlékání mimo kabiny není vůbec dovoleno.

15. První pomoc při nehodách poskytnuta bude z lékárničky, umístěné v kabinách.

16. Přání a stížnosti podepsané s udáním vlastního jména a bytu zapište do knihy v pokladně.

17. Neznalost řádu se neomlouvá. Řád jest na přístupném a viditelném místě vyvěšen.

18. Řád upravuje Odbor pro udržování a provoz koupaliště města Bělá pod Bezdězem.

Městský úřad v Bělé pod Bezdězem (nedatováno, snad z roku 1933)

Nové městské koupaliště.

Dne 16. srpna 1932 byl ustanoven nový výbor pro zřízení koupaliště, který hned na své první schůzi rozhodl vybudovat nové koupaliště na podmáčené louce, kde ještě roku 1850 byl rybník Nadymač. Přípravné práce započaly již v září roku 1932 průzkumem určeného místa. V říjnu se v hostinci U lva konala porada, která měla vyřešit otázku způsobu financování koupaliště. Dostavilo se osmdesát občanů a bylo rozhodnuto zřídit Družstvo pro výstavbu koupaliště. Dne 15. února 1933 se scházejí na radnici pp. stavitelé Juránek, Šebek, Šulc, Sovina, p. starosta Bělonožník, okresní pomolog Bláha, radní Melichar, tajemník Souček a protokolují své jednání nad předloženými plány p. stavitele Šebka. Takto zaprotokolovaná jsou pak všechna jednání o stavbě a provozu koupaliště až do roku 1940 (tyto zápisy jsou uloženy SOkA Praha- pobočka Mladá Boleslav, ve fondu AM Bělá pod Bezdězem).

Páni stavitelé se dohodli zřídit nejprve definitivní výpust a vysušením zhodnotit městskou louku i přesto, že by se v dalších pracích nepokračovalo. Dále se od samého počátku obávali zbahnění dna přírodního koupaliště a tyto obavy se později potvrdily. Bylo nutno přistoupit k dodatečným opatřením a zpevnit část dna a břehů prkny natlučenými na rošty. Všichni páni stavitelé doporučují, aby práci prováděla obec ve vlastní režii, a sice úkolově. Odhad rozpočtu činí 127 000 Kč. Do komise pro stavbu koupaliště byli zvoleni: P. p. Vojtěch Bílý, děkan; JUDr. Vilém Herrmann, advokát; MUDr. Josef Eger, lékař; Josef Kotlář, městský vodák; Ladislav Křivánek, ředitel městské spořitelny; Antonín Pokorný, sochař; Bohumil Štěpánek, obchodník; JUC. Souček, tajemník. Jako poradní sbor fungují při komisi stavitelé pp. arch. F. Juránek, arch. Šulc, stavitel Josef Šebek, K. Sovina, zednický mistr; Antonín Bláha, okresní vrchní pomolog. Pan starosta má přístup a účastní se jednání, podobně jako ve všech jiných komisích.

Ofertní řízení na stavbu koupaliště bylo vypsáno na 1. dubna 1933 a otevřeny byly dvě nabídky. Nabídka pánů stavitelů Juránka, Šebka a Šulce a nabídka od dělníků, která pro neúplnost nevyhověla ofertnímu řízení. Ofertní komise v počtu deset hlasů pro a jeden hlas proti zvolila nabídku pánů stavitelů na výstavbu koupaliště za celkovou částku 127 000 Kč. K 30. dubnu 1933 činil příspěvek na stavbu koupaliště jen zhruba 48 000 Kč. Po obdržení nabídek na dodání řeziva byla vybrána Parní pila Bezděz na dodávku hranolů a Vincenc Hoffman k dodání prken. Souběžně se stavbou koupaliště je budován odvod dešťových vod z Dolce a jeho úprava.

V prostoru koupaliště bylo povoleno zřídit pouze restauraci, cukrárnu a mlékárnu (obchod pro prodej mléčných výrobků). K tomuto účelu byly městem pronajaty pozemky a stavbu provedl každý nájemce sám. Město postavilo svým nákladem při vchodu do koupaliště stánek pro pokladníka. Zastavovací plán koupaliště provedl p. Bláha. Pan stavitel Šebek byl požádán o vypracování projektu na stavbu převlékacích kabin. Městské radě bylo při této příležitosti navrženo, aby staré kabiny byly zrušeny a prodány za účelem odstranění. K vyzdění základů kabin bude použito cihel ze zdi u staré plovárny.

Na schůzi 30. května téhož roku byly uzavřeny smlouvy s nájemci objektů na koupališti. Restauraci postaví a bude provozovat pivovar Podkováň, cukrárnu p. Mařík a obchod s mléčnými výrobky p. Lochman. Také byl v prostoru koupaliště pronajat pozemek na stavbu „weekendového domku p. MUDr. Josefu Egerovi.

Koncem května 1933 chybělo na dokončení koupaliště i po veškerých snahách 30 000 Kč, které se musily vypůjčit směnkou.

Schůze pořadatelstva pro slavnostní otevření koupaliště se konala 7. června 1933. Předsedou pro pořádání této slavnosti byl zvolen p. Václav Kešner, za místopředsedu K. Dušek. Po dohodě se zástupci korporací je stanoveno datum oslavy na 23. července 1933. Program slavnosti byl stanoven takto: Dopoledne v 10 hod. bude pořádán koncert na náměstí, odpoledne v jednu hodinu opět hudba na náměstí, řazení v dolení aleji, občanstvo z Podolí sraz u Lidového domu; a o půl druhé odchod na koupaliště, kde nejprve pan starosta uvítá hosty, poté promluví p. V. Kešner. Pak následuje „Hold vlajce“, vystoupení hostí a závody a hry žactva. Po vyčerpání programu koncert spojených kapel pp. Plichty a Machače a hudebního odboru Sokola. Vstupné tři koruny, mládež zdarma. Tento program byl upřesněn 16. června a termín slavnosti změněn na 16. července. Ceny vstupného stanoveny takto: za vstup na pláž 50 hal., k tomu příplatek za použití koupaliště ku koupání 1 Kč. Dospělý tedy zaplatí za koupání 1.50 Kč. Děti do čtrnácti let 50 hal. Prázdninové kolonie zaplatí poplatek dle dohody. Nezaměstnaní zaplatí za koupání pouze 1 Kč, poplatek za vstup na pláž od nich vybírán nebude. Hlídané parkoviště pro automobily, motocykly a kola bude zřízeno v ohradě p. Bedřicha Veselého. Místo pokladníka zadáno panu K. Lochmanovi, místo plavčíka p. Hofmanovi. Dozorem nad koupalištěm byl pověřen městský tajemník JUC. Josef Souček. Pro velkou nepřízeň počasí byla slavnost otevření koupaliště přeložena na původní termín 23. července a pojištěna proti dešti u banky Slávie na částku 5 000 Kč. V den slavnosti zapršelo krátce, zato však vydatně a pojistka byla vyplacena. Slavnosti se účastnilo přes 3 000 lidí. Dne 30. září téhož roku bylo koupaliště vypuštěno, obhlédnuto a započato s opravami. Náklady na tyto opravy odhadnuty na 30 000 Kč. Pan Bláha také požádal, aby během této zimy byl uprostřed dětského koupaliště postaven sloup, vysoký můstek, kruhy a zejména indiánská bouda. Také se naveze potřebné množství písku z Vrchbělé. Tesařské práce na opravě koupaliště provedla tesařská skupina pod vedením p. Holuba za dozoru p. Koutského. Původní plánek pro výstavbu soukromých kabin, který vyhotovil p. Bláha, počítal s jejich stavbou ve dvou řadách, ale na 33. schůzi odboru pro výstavbu a provoz koupaliště 11. dubna 1934 po poněkud bouřlivější debatě dohodnuto stavět tyto kabiny jen v jedné řadě.

Dne 8. července 1934 se v prostoru koupaliště konaly sokolské plavecké soutěže.

V tomto roce bylo v Bělé zapsáno 667 letních hostů, kteří se zdrželi více jak čtrnáct dní a 898 přechodných hostí. V roce 1935 to již bylo 906 hostí a ke krátkodobému pobytu se přihlásilo 1 436 osob. Městské koupaliště v tomto roce navštívilo 35 000 osob. O rok později bylo zaznamenáno letních hostů již 975 a byly zřízeny i prázdninové kolonie v obou školách a v ozdravovně v Máchově ulici.

Na čtyřicáté schůzi odboru pro stavbu a provoz koupaliště bylo dohodnuto uspořádat „Benátskou noc“ na 22. července 1934.

Na 52. schůzi odboru pro zřízení a provozování koupaliště 31. března 1935 bylo rozhodnuto stráně podle okresní silnice v blízkosti koupaliště osázet smrčky; to kvůli ochraně koupaliště před větrem.

V sezoně roku 1935 byl na místo plavčíka vybrán Václav Tieftrunk, na místo šatnářek pí. Tyšerová a pí. Hofmanová. Pokladníkem je pan Hofman. Byla také ošalována tzv. Indiánská chata a zřízeny tam dvě převlékací? kabiny.

Pro sezonu 1936 byl vybrán za plavčíka p. Malý, za pokladníka p. Lochman a za šatnářky pí. Koucká a pí. Tůmová. Na schůzi odboru 19. května 1936 vzato na vědomí, že koupaliště navštívil při příležitosti studentských, Máchovských oslav ministr školství a národní osvěty Dr. Emil Franka.

Na schůzi odboru z 30. června 1937 byl schválen termín letošní Benátské noci na 25. července, pro kterou žáci místních škol zhotovili 120 lampionů, a pan Procházka informoval, že v soutěži Poledního listu o nejkrásnější letovisko se město Bělá umístilo na druhém místě.

Finanční obrat na koupališti činil od roku 1933 do roku 1937 včetně 438 477 Kč.

Na schůzi odboru 27. dubna 1938 bylo mimo jiné rozhodnuto o stavbě nových záchodků, přístavbě kabin na převlékání a zboření Indiánské chaty.

V roce 1939 byl pozemek koupaliště rozšířen o 1 047 m2. Návštěva 40 000 lidí. Letních hostů, kteří se zdrželi více, než týden bylo 1 500.

O rok později na schůzi odboru městského koupaliště bylo usneseno vyplatit ze zisku veškeré vklady a podíly občanů a zbytek peněz pak předat městskému důchodu, načež od této doby vedlo finanční správu koupaliště město. Záchody na koupališti byly označeny německo – českými nápisy.

Studentské kolonie a prázdninové osady v období tzv. První republiky.

Základnou pro prázdninovou osadu pražských dětí se stala louka nad koupalištěm, dnes chatová osada Pohádka. V Máchově ulici to pak byla budova stavěná původně pro Mlynářskou školu, později v majetku? pražského spolku „Prázdniny“, který k ní později ještě přikoupil tzv. Šestidomky“. Další prázdninové „kolonie“ byly zřízeny přes prázdniny v obou školách.

Sláva bělského letoviska začala pohasínat s nástupem plánovaných rekreací ROH, které se soustředily na pobřeží Máchova jezera, do Doks a Starých Splavů. Tady rostly podnikové zotavovny a hotely jako houby po dešti. S trochou nadsázky lze konstatovat, že odborářský rekreant přece nestál o pobyt na „letním bytě“ v nějaké Bělé.

Jsou použity fotokopie archivních materiálů uložených v SOA v Praze- SOkA Mladá Boleslav, fond AM Bělá pod Bezdězem: ič. 658 I, ka 106- Pronájem rybníka Slon roku 1907. Ič.694- Účet pronájmu plovárny 1899. Ič. 819, sig. V, část – Stavba plovárny, rok 1912. Ič.1101 sig. V/25, ka140- Pronájem plovárny roku 1923. Ič. 1105 sig. V/36 ka 140- Rybník Slon, úprava ke koupání. Ič. 1266 sig.IX ka 159-160- Stavba koupaliště 1933-1940.

Předpověď počasí v Bělé pod Bezdězem na dnešní den

Předpověď počasí v Bělé pod Bezdězem na 8 dní

Mapa s aktuálním počasím v ČR

Kontrola kvality vody v roce 2024:

1. července 2024 – voda vhodná ke koupání

Klasifikace vody na základě mikrobiologické kvality :

V roce 2023 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2022 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2021 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2020 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2019 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2018 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2017 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2016 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání
V roce 2015 po celou sezónu byla voda vhodná ke koupání

Zdroj: Krajská hygienická stanice Středočeského kraje